|
|
Efektivita soudní ochrany a opravná řízení v civilním procesu
Weiserová, Michaela ; Hálková, Alena (oponent) ; Musilová, Helena (vedoucí práce)
Předmětem teoretické části bakalářské práce je problematika opravného řízení v civilním procesu. Praktickou část práce zaměřuji na analýzu efektivity soudní ochrany v České republice. Pozornost je věnována především odhalení zásadních mezer a důvodů možných průtahů v řízení, jejichž výsledným produktem je snížení efektivity celého soudního řízení. Hlavním nástrojem analýzy bude samotná konfrontace praxe s vytyčenými cíli.
|
|
|
Hromadné žaloby
Stiborová, Kateřina ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
Hromadné žaloby Abstrakt Diplomová práce se zabývá úpravou hromadného řízení na území České republiky, kdy se nejdříve zaměřuje na současné podoby hromadného řízení a následně přechází k návrhu zákona o hromadném občanském řízení soudním. Cílem práce je přispět do odborné debaty o utvářející se podobě hromadného řízení převážně praktickým náhledem na nastavení konkrétních parametrů zákona, poukázat na některé nedostatky současného návrhu zákona a nabídnout vlastní řešení. Z metodologického hlediska byly při tvorbě užity zejména analytický, normativní, komparativní a syntetický přístup. V úvodu práce se však projevuje i přístup deskriptivní. Analýza byla užita především při zkoumání současného návrhu zákona o hromadném občanském řízení soudním a polské právní úpravy. Normativní přístup se nejvíce projevuje v kritickém komentáři k současnému návrhu. Komparativní zkoumání práce nabízí při porovnání navrhované české a současné polské právní úpravy. Syntézou zaznamenaných poznatků je pak nejvíce ovlivněna část věnující se úvahám o budoucí vhodné podobě hromadných žalob. Z obsahového hlediska práce nejprve nabízí teoretický exkurz, v němž se vypořádává s terminologií a obecnými otázkami hromadného řízení. Následně přechází ke zkoumání současných nástrojů, v nichž lze spatřovat prvky kolektivního řízení. Těžiště...
|
|
|
Využití umělé inteligence v civilním procesu
Hart, Vojtěch Lev ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Využití umělé inteligence v civilním procesu Abstrakt: Předmětem této práce je umělá inteligence a civilní proces. Cílem této práce je analyzovat možnosti využití umělé inteligence v civilním procesu a soudnictví se zaměřením na rozhodovací činnost soudce. První část této práce se věnuje vymezení umělé inteligence a jejímu právnímu pojetí z mezinárodního, evropského a českého pohledu. Dále pak analyzuje zejména základní možné formy účasti umělé inteligence na civilním procesu. Druhá část této práce se zaměřuje na komplexní analýzu etických a právních výzev spojených s využitím umělé inteligence v civilním procesu a soudnictví. V tomto ohledu je nejprve zkoumáno 5 základních etických principů vytyčených Evropskou komisí pro efektivitu justice. Důraz je přitom kladen zejména na problematiku netransparentnosti umělé inteligence ve smyslu problematiky černé skříňky a předpojatosti dat. Analýzou je pak zkoumán dopad těchto prvků na jednotlivé garance práva na spravedlivý proces. Blíže je rozebírán dopad na nestrannost a nezávislost soudců, princip rovnosti a kontradiktornosti, jakožto i právo na odůvodněné rozhodnutí, právo na projednání věci v přiměřené lhůtě či princip právní jistoty. Konečně pak jsou zkoumány jednotlivé možnosti využití umělé inteligence v civilním procesu a soudnictví, výsadní postavení zde...
|
|
|
Komparace civilního dovolání v české a německé právní úpravě
Vaculínová, Julie ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Komparace civilního dovolání v české a německé právní úpravě Abstrakt Cílem této diplomové práce je deskripce a následná komparace civilního dovolání v české a německé právní úpravě, a to zejména v souvislosti s připravovanou rekodifikací civilního procesu v Česku. Dovolání je opravný prostředek, jehož cílem je přezkoumání napadeného rozhodnutí dovolacím soudem po právní stránce. Funkcí dovolání je sjednocování judikatury a zajištění individuální spravedlnosti v konkrétních případech. V Česku je dovolání koncipováno jako mimořádný opravný prostředek, zatímco v Německu je dovolání zakotveno jako řádný opravný prostředek. Od tohoto rozdílu se odvíjí většina stavebních prvků dovolání. Práce je rozdělena do úvodu, sedmi kapitol a závěru včetně autorčiných návrhů de lege ferenda. Jednotlivé kapitoly začínají obecným úvodem o tématu kapitoly, pokračují popsáním konkrétního prvku dovolání v české právní úpravě a německé právní úpravě a jsou zakončeny jeho komparací a hodnocením autorky. Podkapitoly zabývající se českou právní úpravou navíc obsahují návrhy de lege ferenda, zejména z věcného záměru civilního soudního řádu. V první kapitole jsou nejprve obecně definovány modely opravných řízeních a poté popsány systémy opravných prostředků v obou právních úpravách. Dále se kapitola zabývá povahou dovolání, rozsahem,...
|
|
|
Procesní povinnosti a procesní břemena
Žůrková, Tereza ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Procesní povinnosti a procesní břemena Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na problematiku procesních povinností a procesních břemen, které regulují postup soudu i účastníků v soudním řízení. Důkladná znalost těchto institutů je klíčovým předpokladem řádného průběhu soudního řízení. Tato práce je nejprve zaměřena na teoretickou stránku procesních povinností a břemen. V první části představuji procesní povinnosti s rozlišením procesních povinností soudu a účastníků, následně procesní břemena, jejich odlišení od procesních povinností účastníků v pravém slova smyslu i jejich dělení. Dále je představena též dualistická koncepce, jakož i oponující koncepce uznávající pouze výlučnou existenci procesních břemen, nebo procesních povinností účastníků. Zatímco první část této práce je čistě teoretická, druhá část předkládané práce se zabývá uplatněním procesních povinností a břemen v civilním procesu dle aktuální právní úpravy nalézacího sporného řízení, která je doplněna judikaturním výkladem i poznatky právní teorie. Pozornost je zaměřena nejprve na procesní povinnosti soudu, následně na procesní povinnosti stran a konečně na procesní břemena. Každá z částí se věnuje též následkům spojeným s nesplněním dané povinnosti. Třetí a současně poslední část této práce je věnována komparaci dosavadních poznatků o...
|
|
|
Hromadné řízení v české právní úpravě
Vodička, Jakub ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Hromadné řízení v české právní úpravě Abstrakt Diplomová práce pojednává o hromadném řízení v české právní úpravě. Cílem diplomové práce je přispět k odborné debatě o vznikající právní úpravě hromadného řízení v českém civilním procesu. Z toho důvodu diplomová práce analyzuje téma hromadného řízení, českou odbornou veřejnosti dosud zpracované především teoreticky. Diplomová práce se soustředí na publikovaný návrh zákona o hromadném řízení a do roku 2021 projednávaný Poslaneckou sněmovnou. Kromě kritické analýzy legislativního textu diplomová práce porovnává s dalšími relevantními předpisy či zahraničními přístupy. Srovnání provádí diplomová práce dvojí, jednak s novou evropskou směrnicí o zástupných žalobách a jednak s rakouským právním přístupem k hromadné žalobě. Z metodologického hlediska diplomová práce užívá především metodu analytickou, srovnávací a syntetickou. V rámci analýzy platných právních úprav je užit pozitivistický přístup a při analýze navrhované právní úpravy přístup normativní. Diplomová práce v úvodu zkoumá institut hromadné žaloby z teoretického hlediska. Následně je analyzována současná česká právní úprava hromadné žaloby v občanském soudním řádu a souvisejících ustanovení. Těžiště diplomové práce spočívá v podrobné analýze posledně zveřejněného návrhu zákona o hromadném řízení a...
|
|
|
Vybrané otázky zneužití práva v civilním procesu
Pšenička, Jan ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá v praxi velmi často patrným fenoménem zneužití procesních práv v civilním nalézacím řízení. O téma zneužití práva je v českém prostředí stále silnější zájem, a to zejména ve zkoumání zneužití práva ve hmotném soukromém právu, ale i dalších odvětvích. Fenoménu si pochopitelně všímá čím dál častěji i judikatura. Práce si klade za cíl posoudit, do jaké míry jsou teoretické závěry o zneužití práva aplikovatelné v civilním řízení a stejně tak i jaký má vliv zneužití práva v jiných právních odvětvích, zejména v soukromém hmotném právu a veřejném právu. S ohledem na absenci uceleného díla se zaměřením na zneužití procesního práva v české odborné literatuře zpracovává teoretická část práce i německojazyčná díla na toto téma. Kromě obecného vhledu do této problematiky a vymezení, co je možné považovat za zneužití práva, resp. kde leží hranice mezi uplatňováním a zneužíváním práv, je pozornost věnována zejména vybraným institutům a právům v civilním procesu, které mohou podléhat zneužití. Jejich kompletní výčet však není možné určit, práce se proto věnuje posouzení zneužití vybraných institutů, u nichž je v českém procesním řízení zneužitelnosti nejmarkantnější a které za potencionálně i fakticky podléhající zneužití označila dosavadní česká odborná literatura. U...
|
|
|
Určovací žaloba jako typ žaloby
Řeháková, Michaela ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Určovací žaloba jako typ žaloby Abstrakt Žaloba je jedním z vůbec nejdůležitějších institutů civilního práva procesního. Obecně je chápána jako procesní úkon žalobce, ale také jako nástroj ochrany žalobcova ohroženého či porušeného práva. Je do značné míry ovládána dispoziční zásadou, přičemž sama žaloba je vlastně komplexním dispozičním úkonem žalobce. Každá žaloba má tři základní obligatorní složky, které jsou podstatné pro otázku totožnosti žalob. Žaloba musí taktéž obsahovat předepsané obecné a zvláštní náležitosti. V praxi rozlišujeme více druhů žalob, přičemž nejdůležitějším dělením je dělení podle obsahu žalobního petitu. Takto rozlišujeme žaloby na plnění, žaloby určovací, právotvorné a statusové. Předmětem žaloby na určení je právo nebo právní poměr. Ve stanovených případech jím může být i právní skutečnost. Právo také někdy může být určováno k určitému okamžiku v minulosti. Žaloba na určení má primárně preventivní funkci, ač tato funkce nemusí být vždy funkcí dominantní. Tato žaloba může být formulována pozitivně nebo negativně, jejím účelem je vydání deklaratorního rozhodnutí, nikdy ne rozhodnutí konstitutivního. Toto rozhodnutí je ve své podstatě autoritativním výrokem soudu o existenci či neexistenci práva nebo právního poměru. Základními podmínkami pro úspěch žalobce ve věci jsou aktivní věcná...
|
|
|
Dokazování se zaměřením na znalecký posudek
Kudrna, Vojtěch ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
NÁZEV PRÁCE, ABSTRAKT A KLÍČOVÁ SLOVA Dokazování se zaměřením na znalecký posudek Tato diplomová práce se věnuje problematice výkonu znalecké činnosti ve vztahu k procesnímu dokazování před civilními soudy. Hlavním cílem práce je podat ucelený výklad o znaleckém posudku, přičemž autor vychází z platné právní úpravy znalecké činnosti, rozhodovací praxe vrcholných soudů a v neposlední řadě z odborné literatury. Porozumění problematice této práce může hrát velmi významnou roli jak při vypracovávání znalecký posudků, tak při jejich následném provádění a hodnocení soudy. Diplomová práce je pomyslně členěna do dvou částí. První část je částí teoretickou, přičemž pokrývá první až třetí kapitolu této práce. V první kapitole se práce zabývá obecně procesním dokazováním. Při tom jsou vysvětleny základní pojmy z této oblasti, bez kterých by nebylo možné podat výklad následujících částí. Zároveň jsou zde popsány i ostatní typické důkazní prostředky tak, aby čtenář mohl registrovat jejich specifické vlastnosti oproti vlastnostem znaleckého posudku. V druhé kapitole práce pojednává o znalecké činnosti jako takové. Velice důležitou subkapitolou této kapitoly je právní úprava znaleckých práv a povinností, neboť jejich naplňování do značné míry předurčuje kvalitu znaleckého posudku. Na konec této kapitoly je zmíněna i...
|
|
|
Notář a civilní proces
Štibingerová, Radka ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
RESUMÉ Cílem práce je podrobněji zmapovat činnost notářů v právním prostředí v České republice, která je veřejností pokládána za velmi specifickou. Práce se zaměřuje na vztah notáře a civilního procesu. Zabývá se tím, jakou roli notář v civilním procesu zastává. Práce je rozčleněna do šesti kapitol. První z nich se věnuje stručnému vylíčení historie a vyjasňuje předpoklady pro výkon notářské činnosti a k jejímu zahájení. Část této kapitoly se zabývá základními rysy notářské profese, jakými jsou nestrannost a nezávislost notářů, principy, kterými je notářství ovládáno, a notářskou kariérou. V druhé kapitole se práce zaměřuje na vztah mezi notářem a civilním procesem, který je možno definovat jako postup soudu a účastníků směřující k poskytnutí ochrany subjektivním právům a povinnostem. Jednou z oblastí, ve které se projevuje role notáře v civilním procesu, je právní pomoc. Kapitola třetí se věnuje poskytování právní pomoci notářem. Notář tedy může vystupovat jako zástupce strany a má v ní postavení advokáta. Pod pojmem právní pomoc rozumíme zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, udílení právních porad, sepisování listin a zpracování právních rozborů. Kapitola čtvrtá analyzuje notářské zápisy o právním jednání, na jejichž základě může být přímo nařízeno a provedeno exekuční řízení. Jsou zde...
|
host ::
RSS.